Norggas leat badjel guokte miljovnna miellahtu valáštallamis, nu ahte leat hui ollu olbmot geat leat veahkkin valáštallanservviin ja láhčet aktivitehtaid du lagasbirrasii. Miellahttun leat dus sihke vuoigatvuođat ja miellahtogeatnegasvuođat, dat mearkkaša earret eará ahte fertet máksit sihke miellahttodivvaga ja hárjehallandivvaga. Dát lea mielde váikkuhit ahte du mánná oažžu buori hárjehallanfálaldaga valáštallansearvvis. Miellahttun sáhtát maiddá leat mielde váikkuhit dan mii dáhpáhuvvá valáštallansearvvis, go searvvat jahkečoahkkimii. Sáhtát maiddá áŋgiruššat njuolga, omd. hárjeheaddjin, stivrralahttun dahje leat ovddasvástideaddjin lágidemiid oktavuođas.
Eatnašat Norggas deaivvadit valáštallamiin ja servet dasa joavkku bokte mii muhttin guovllus láhčá aktivitehtaid. Valáštallansearvi sáhttá maiddá fállat eanetgo ovtta aktivitehta ja lágidit eará lágidemiid go dušše valáštallama. Dávjjimus leat ovddasteaddjit geat jođihit joavkkuid veahkkálasbargun, eará valáštallanservviin ges leat bargit. Veahkkálasbargu lea norgalaš valáštallanmodealla váibmu. Dán áŋgiruššama haga, man duháhiid mielde olbmot dahket, ii livčče mis leat dat valáštallan mii mis lea dál. Badjel 11.000 valáštallansearvvi láhčet iešguđetge doaimmaid miehtá riikka, ja leat badjel guokte miljovnna miellahtu valáštallamis Norggas. Hui ollu olbmot leat mielde ja fuolahit ahte valáštallan lea dehálaš oassi ollu mánáid ja nuoraid bajásšaddamis. Valáštallamis leat miellahttun, it kunddarin, go dá ii leat bálvalus man oasttát. Miellahttun leat dus sihke vuoigatvuođat ja miellahttogeatnegasvuođat, ja vurdojuvvo ahte doahttalat valáštallama njuolggadusaid ja mearrádusaid. Miellahtut galget fuolahit iežaset ekonomalaš geatnegasvuođaid valáštallansearvái, namalassii máksit miellahtodivvaga ja hárjehallandivvaga ja don šattat miellahttun go leat máksán divatmávssu. Valáštallansearvi fievrrida elektronalaš miellahttolisttuid valáštallama nationála miellahttoregistarii, nu ahte lea dehálaš ahte attát rivttes dieđuid go dieđihat iežat miellahttun. Miellahttun beasat leat mielde váikkuhit valáštallama doaimmaid, áinnas dan valáštallansearvvis gosa gulat. Oktii jagis lea valáštallanservviin jahkečoahkkin, dohko bovdejuvvojit buot miellahtut. Doppe ovdanbuktojuvvo sihke raporta ovddit jagis, ja boahtte jagi plánat. Valáštallamis lea sierra láhkanorbma, dan gávnnat Norgga Valáštallanlihtu (Norges Idrettsforbund) neahttasiidduin.
Valáštallansearvvi siskkobealde leat ollu ja iešguđetlágan doaimmat, ovdamearkka dihte hárjeheaddjirolla, stivrradoaibma, lágideamiovddasvástádus, praktihkalaš barggut nu mo vuodjit čuoiganláhtu ja ráhkadit váffeliid. Dat čovdojuvvojit eaktodáhtolaš bargguid bokte ja dan vuolggasadjin lea searvevuođajurdda mii lea nana rámman norgalaš valáštallamis.
Min višuvdna lea valáštallanillu buohkaide. Mihttun lea ahte buohkat, beroškeahttá álginsajis, galget gávdnat iežaset saji valáštallamis. Muhttimat válljejit valáštallama ja aktivitehtaid dearvvašvuođalaš perspektiivvas, dahje sosiálalaš fierpmádaga dihte, ja earát ges ožžot guhkes valáštallankarrieara váldovaláštallamis. Eatnašat álget aŋkke mánáidvaláštallamiin. Váldoorganisašuvnnas leat čielga láidestusat mo aktivitehtat mánáide gaskal 5-12 jagi galget čađahuvvot Norggas.
ON mánáidkonvenšuvdna šattai oassin norgga lágas 2003:s. Dát konvenšuvdna cealká maiddá ahte mánáin leat sierra vuoigatvuođat. Artihkal 31 mii muitala vuoigatvuođa birra astoáigái lea mielde čujuhit mo valáštallan galgá leat Norggas. Valáštallan Norggas dohkkeha máná iešheanalaš indiviidan ja dat mearkkaša ahte valáštallama mánáidvuoigatvuođat ja Mánáidvaláštallanriektemearrádusat gusket buot mánáide geat orrot Norggas. Dat regulerejit buot valáštallamiid Norggas goappašiid sohkabeliide dasságo, ja dan jagi go leat 12 jagi.
Mánát eai galgga meannuduvvot dego livčče mini-rávesolbmot ja mánáidvaláštallan galgá leat heivehuvvon mánáid fysalaš dássái ja rávásmandássái. Mánát ohppet ollu stoahkama bokte ja go lea lohpi sihke geahččalit ja meaddit. Sánit nu mo máŋggabealatvuohta ja hálddašeapmi leat dehálaš čoavddasánit norgalaš valáštallanmodeallas. Mánáidvaláštallamis lea mihttun leat ollislaš máŋggabealat váikkuheami bokte. Guovddážis ii leat árrat čiekŋudit ovtta áššái, muhto baicce máŋggabealatvuođa hukset viiddis lihkadusvuođu bokte. Leat mielde valáštallansearvvis lagasbirrasis addá earret eará oadjebasvuođa ja gullevašvuođa, dat árvvut leat mealgat deháleabbo ja stuorátgo ahte dušše gusket valáštallamii. Go mihttu lea ahte nu olusat go vejolaš leat aktivitehtas, de lea loaktin ja illu dehálaš mánáidvaláštallamis, ja dat dagaha ahte valáštallan maiddá lea dehálaš aktevran álbmotdearvvašvuođabarggus. Illu maid oažžu go lea aktivitehtas lea dehálaš eaktun aktivitehtii iešfuolahussan, beroškeahttá leago mielde valáštallamis vai ii.
Norggas lea álbmotvaláštallan ja váldovaláštallan seamma hiŋgalis, seamma višuvnnain ja seamma árvovuođuin. Norgalaš valáštallanmodealla lea huksejuvvon sávaldaga vuođul ahte dat galgá leat searvevuohta gos buohkain leat seamma vejolašvuođat.
Valáštallan galgá leat fátmmasteaddji. Dát guoská paravaláštallamii, muhto guoská maiddá erohusaide gaskal gefiid ja riggáid mat beare sturrot Norggas. Lohku mii muitala man olu mánát gullet bearrašiidda geain lea vuollegis dienas lassána sakka. Ollu dáin bearrašiin leat sisafárrejeaddjit geat eai dovdda norgalaš kultuvrra ja giela, ja nu lea maid lunddolaš ahte eai dieđe mo valáštallan doaibmá Norggas. Go mii diehtit ahte badjel 90 % mánáin vuollel 12 jagi leat mielde mánáidvaláštallamis lea erenoamáš dehálaš ahte mánáidvaláštallan maiddá fátmmasta sin geain lea unnán dienas ja sin geain lea eará kultuvrralaš duogáš. Mihttun lea maiddá boktit beroštumi sis geat leat ođđasat Norggas dán servodatveahkkálasbarggus, buot resurssat leat dehálaččat valáštallamis. Soaitá mii ovttas sáhttit hutkat ođđa vugiid jođihit veahkkálasbarggu ja eaktodáhtolašvuođa mat fátmmastit girjáivuođa eanet go ovdal. Muital áinnas iežat jurdagiid valáštallansearvái masa gulat, maid don ieš sáhtát dahkat ja/dahje makkár ođđa veahkkálasbarggut fátmmastivčče eambbosiid. Dakkár eaktodáhtolaš organisašuvdna nu mo valáštallan dárbbaša nu ollu go vejolaš vehkiid. Jus dát oktasašáŋgiruššan jávkkašii ja fertešii máksit visot šattašit hui alla golut, ja das čuvvot váikkuhusat.
Valáštallan lea dehálaš servodataktevra mánáid bajásšaddamis, ja speadjalastá maiddá daid hástalusaid mat muđuige leat servodagas. Afrihkálaš sátnevájas cealká «It takes a whole village to raise a child», ja dat guoská maiddá valáštallamii. Ovttas gielddain ja stáhtain bargá valáštallan dan ovdii ahte višuvdna "valáštallanillu buohkaide" galgá guoskat buohkaide geat orrot Norggas ja gullet man nu valáštallansearvái.
