Norgga Valáštallanlihtu (Norges Idrettsforbund) višuvdna lea "Valáštallanillu buohkaide", ja dat mearkkaša ahte lea sávaldat ahte nu olusat go vejolaš sáhttet searvat valáštallandoaimmaide. Valáštallanservviin lea ollu eaktodáhtolašvuohta, juoga mii dagaha vejolažžan searvat doaimmaide nu ahte ii mávsse nu ollu. Man ollu gártá máksit, lea dan duohken guđemuš valáštallamis lea mielde. Gávdnojit maid ekonomalaš ortnegat mat dahket álkibun searvat valáštallansearvái.
Norggas lea bajimuš mihttun ahte buohkain galgá leat vejolašvuohta searvat valáštallamii dahje ieš organiseret alcces fysalaš aktivitehtaid jus háliida. Višuvdna "Valáštallanillu buohkaide" mearkkaša ahte valáštallan galgá fátmmastit viidát, ja ahte ruhtadilli ii galgga leat hehttehussan mánáide ja nuoraide searvat.
Lihkká čájeha dutkan ahte muhttin mánáin ii leat vejolašvuohta searvat astoáiggedoaimmaide ruhtadili geažil. Váhnemiin njulgestaga ii leat ráđđi. Nu ii galgga leat.
Norggas stuorru dat mánnájoavku mii bajásšaddá geafivuođas. Go erohusat sturrot de dárbbaša servodat oppalaččat, ja valáštallan maid, eanet dihtomielalašvuođa daid goluid dáfus mat čuvvot go searvá valáštallamii. Jus buot mánáin galgá leat vejolašvuohta valáštallat, fertet mii maid diehtit gos bearrašat geaidda dát guoská lea vejolašvuohta oažžut veahki. Lea sáhka das ahte sihke valáštallan ieš, ovddasteaddjit ja servodat muđui váldet ovddasvástádusa.
Norggas lea ovddasteddjiin váldoovddasvástádus fuolahit iežaset mánáid. Dát guoská maiddá mánáid searvamii astoáiggedoaimmaide. Mađi nuorat mánát leat, dađi stuorát dárbu lea sis veahkkái ovddasteaddjis. Sáhttá leat ahte fuolaha ahte sii jovdet hárjehallamiidda, ahte sis leat rivttes dávvirat mielde, ja ahte čuvvot njuolggadusaid mat leat valáštallanjoavkkus. Eaktodáhtolašvuohta lea vuođđun Norgga valáštallamis. Eanaš valáštallanjoavkkuin leat váhnemat ja earát geat vulget hárjeheaddjin dahje jođiheaddjin. Mis lea nana kultuvra veahkkálasbargguin. Leat veahkkin dán láhkai addá searvevuođadovddu, ja dat mearkkaša olu máŋgasiidda. Oahpásmuvvat olbmuiguin lea okta buorre bealli veahkkálasbarggus.
Ahte lea astoáigi mas lea ulbmil gos sihke oaččut ustibiid, oahpat ođđa máhtuid ja oaččut beroštumiid mat soapmásiidda bistet olles eallinagi, lea dehálaš sihke loaktima ja eallinkvaliteahta dáfus. Valáštallan lea stuorámus astoáiggearena mánáide Norggas.
Valáštallandoaimmat dáhpáhuvvet valáštallanjoavkkuin. Norggas leat birrasii 11 000 valáštallanjoavkku mat láhčet doaimmaid sihke rávisolbmuide ja mánáide. Ii leat nuvttá jođihit valáštallansearvvi.
Moatti valáštallansearvvis leat iežaset rusttegat, ja muhttin valáštallanservviin leat bargit. Dát ja eará erohusat dahket dávjá ahte olggosgolut leat iešguđet láhkai iešguđetge joavkkuin, ja iešguđetge valáštallamiin. Máksá maiddá searvat cupaide/lágidemiide, ja dalle ferte dávjá máksit iežasoasi. Dát iežasoassi galgá gokčat oasi goluin idjadeapmái, borramii ja mátkkošteapmái. Ollu joavkkut lágidit veahkkálasbargguid ráddjen dihte iežasoasi. Jus dus ii leat biila, sáhtát jearrat sáhtát go čuovvut earáid mielde. Hála áinnas hárjeheddjiin dahje joavkojođiheddjiin dán birra.
Leat erohusat dan gaskkas man ollu máksá searvat valáštallamii. Jiekŋaskearru ja skirvehallan leat guokte valáštallama mat dávjá leat divrasat go gorespáppastallan (basket), giehtaspábba, friddjavaláštallan ja spábbačiekčan. Sivvan dasa lea makkár biktasiid ja dávviriid dárbbaša dáid valáštallamiidda. Go lea mielde jiekŋaskearrus de leat omd. alla gáibádusat makkár dávvirat ovttaskas valáštallis leat. Golut lassánit go mánát šaddet boarráseabbon. Muitte ahte du mánná ii dárbbaš divraseamos dávviriid, muhto dávviriid mat leat funktionála ja heivehuvvon ahkái ja dássái.
Hála áinnas hárjeheddjiin dahje joavkojođiheddjiin jus dus leat jearaldagat dán birra. Lea maiddá vejolaš oastit geavahuvvon dávviriid earáin, ja dasa gávdnojit joavkkut earret eará Facebookas. Muhttin valáštallanservviin dahje earáin leat maid adnongálvomárkanat gos lea vejolaš oastit dávviriid/biktasiid hálbái. Lea jierpmálaš, sihke ruhtadili, ođđasisgeavaheami ja birasberoštusa dáfus.
Muhttin gielddain sáhttá nuvttá luoikkahit dávviriid BUA ortnega bokte.
Jus dus, iešguđetge sivaid geažil lea gáržžes ruhtadilli, lea vejolaš fidnet ekonomalaš veahki. Dakkár dillái sáhttet buohkat gártat, ja lea dehálaš ahte mánát besset leat mielde dan astoáiggedoaimmas mas háliidit. Iešguđetge gielddain leat iešguđetge ekonomalaš doarjjaortnegat, gulahala iežat gielddain gullan dihte makkár veahkkevejolašvuođat leat. Dábálaččat lea dus ovddasteaddjin vejolašvuohta ohcat doarjaga NAV:s, ja jus leat mielde oahpistanprográmmas sáhttá leat vejolaš oažžut veahki Báhtareaddjibálvalusas dahje gielddas.
Sáhtát jearrat sáhttá go valáštallansearvi juohkit rehkega máŋgga oassái, ja muhttin valáštallanservviin leat sierra solidariteahttafoanddat/fátmmastanfoanddat dahje ortnegat main don sáhtát ohcat doarjaga ovddasteaddjin. Muhttin gielddain sáhttá maiddá Rukses Ruossa ja Frelsesarmeen leat veahkkin.
Rehkegat galget máksojuvvot ovdal áigemeari, ja váldde oktavuođa valáštallanservviin jus it sáhte máksit dahje jus háliidat ahte áigemearri maŋiduvvo dahje jus háliidat rehket galgá juhkkojuvvot osiide. Jus orut gielddas gos leat aktivitehtaofelaččat, sáhtát oažžut bagadallama doarjjaortnegiid dáfus dán olbmos. Muđui sáhtát maiddá hállat omd. valáštallanráđiin, dearvvašvuođabuohccidivššáriin, skuvlla ráđđeaddiin dahje gieldda gulahallanolbmuin. Lávejit gávdnot čovdosat, nu guhká go olmmoš diehtá hástalusaid birra.
Valáštallan bargá álo dan ovdii ahte golut hárjehallamiidda ja gilvvuide galget ráddjejuvvot. Dat guoská maid divrras dávviriid geavaheapmái, erenoamážit mánáid- ja nuoraidvaláštallamis. Buohkain geat gullet valáštallamii lea dát ovddasvástádus, sihke valáštallamis alcces ja ovddasteddjiin.
Dan man mii buohkat háliidat lea dagahit "valáštallanilu buohkaide". Višuvnnas leat ambišuvnnat, muhto min beales ražastat dan ovdii vai buohkat besset vásihit ilu man valáštallan mielddisbuktá.
