Mánáidvaláštallan leat aktivitehtat maidda mánát servet dassá leat 12 jagi, ja danne lea hui dehálaš ahte dát dáhpáhuvvet mánáid premissaid vuođul. Jurdda lea ahte mánát galget oahppat, oalgguhit ja hálddašit ođđa máhtuid. Álggus lea sáhka čađahit álkes hárjehusaid, muhto go šaddet boarráseabbo, lea hárjehallan eanet spesifiserejuvvon. Mánát leat suodjaluvvon valáštallama mánáidvuoigatvuođaid bokte, ja das leat mánáid dárbbut guovddážis. Dát vuoigatvuođat lea ráhkaduvvon ON mánáidkonvenšuvnna vuođul.
Mánáidvaláštallan Norggas leat valáštallandoaimmat mat dáhpáhuvvet dassá mánná deavdá 12 jagi. Aktivitehtat leat iešguđetge valáštallanjoavkkuin ja sáhttet leat sihke organiserejuvvon dahje eahpeorganiserejuvvon. Muhttin rusttegiin sáhttá leat organiserejuvvon dan láhkái ahte juohkehaš mearrida maid dahká, dat mearkkaša ahte mánát aktiviserejit iežaset almma ahte muhttin eará jođiha doaimma. Dát lea dávjá dábálaš skatehállain, muhto gávdnojit maiddá spábbačiekčanhállat, goargŋunhállat ja nu ain. Muhttin valáštallanjoavkkuin leat buotvaláštallamat, dat mearkkaša ahte mánát besset oahppat máŋga valáštallama iešguđetge birrasiin, ovdamearkka dihte vuojadeami, čuoigama ja giehtaspáppastallama.
Mánáidvaláštallan galgá leat mánáid premissaid vuođul. Máŋggabealat lahkonemiin ja stoahkamiin sáhttet mánát oahppat, oalgguhit ja hálddašit ođđa máhtuid. Nuoramusaide leat dát vuđolaš lihkadusat nu mo njuikun, bálkon, čiŋkun jna. Dađistaga hárjehallagohtet eanet spesifihkka dihto valáštallama. Hárjehallamiin galget mánát vásihit oadjebasvuođa ja loaktima, sihke jođiheddjiid bokte geat leat rávisolbmot ja vuordevaš njuolggadusaid bokte mat leat heivehuvvon juohke ahkejovkui. Sáhttá leat gáibideaddji leat hárjeheaddjin mánáide, nu ahte lea dehálaš ahte ovddasteaddjit leat doarjjan hárjeheddjiide. Mihttun lea ahte hárjehallamat galget movttiidahttit mánáid joatkit aktivitehtaiguin, sihke dál ja boahtteáiggis.
Aktivitehtaid bokte oahpásmuvvet mánát iežaset rupmašiin ja huksejit lihkadusvuođu aktivitehtaide boahtteáiggis, beroškeahttá das maid háliidit dahkat. Mánát eai leat ovttaláganat, ja danne sis lea iešguđetlágan áŋgirvuohta ja iešguđetlágan eavttut leat mielde aktivitehtain, juoga man lea dehálaš váldit vuhtii. Dat mii buohkain lea oktasaš lea sávaldat hálddašit. Mánát sáhttet álo oahppat ja hálddašit ođđa máhtuid, ja lea deháleamos áimmahuššat dán oahppanfokusa, go valáštallan lea oahppanarena. Ollu mánáide mearkkaša dát áiggi mielde guhkes karrieara valáštallamis, iešguđetge dásis. Muhttimat válljejit boarráseabbon geavahit ollu áiggi iežaset valáštallamii vai olahit stuorra mihttuid valáštallamis, earát ges vásihit hirbmat ilu go besset valáštallat ovttas iežaset ustibiiguin álbmotvaláštallamis. Aŋkke lea mihttun ahte buohkain galget leat nu buorit go vejolaš vásáhusat dan áiggi go leat valáštallamis. Geavahit rupmaša ja leat doaimmas lea okta dain buoremus ja deháleamos áššiiguin maid sáhtát dahkat iežat loaktima, iešfuolahusa ja dearvvašvuođa ovddas. Dat mearkkaša maiddá hárjehallat ja bargat dan ovdii vai oahppá ođđa máhtuid. Lea dehálaš ahte don ovddasteaddjin doarjjut iežat máná dán proseassas.
Geavahit meahci aktiivvalaččat sáhttá leat buorre evttohus bearrašiidda geain leat mánát, dalle sáhttet mánát leat doaimmas lunddolaš stoahkama bokte. Leat ollu vejolašvuođat, ovdamearkka dihte váccašit fiervvás, meahcis, dahje stoahkat čierastangielkkáin dálvet. Aktivitehtas lea iešalddis árvu, ja lea dehálaš eastadan dihte dávddaid, sihke fysalaš ja mentálalaš.
Sihkkarastin dihte mánáid perspektiivva valáštallamis leat ráhkaduvvon sierra mearrádusat ja njuolggadusat.
Valáštallama mánáidvuoigatvuođain leat máná dárbbut guovddážis ja ovdanbuktet daid árvvuid mat galget leat vuođđun mánáidvaláštallamii Norggas. Vuoigatvuođat lea ráhkaduvvon ON mánáidkonvenšuvnna vuođul.
Vuoigatvuođat gusket buot mánáide, vealaheami haga ja beroškeahttá máná ja su váhnemiid sohkabealis, etnalaš duogážis, eallinoainnus, seksuálalaš sojus, deattus/fysalaš ovdáneamis ja doaimmashehttejumis.
1. Oadjebasvuohta
Mánáin lea riekti searvat oadjebas valáštallanbirrasii, gos ii leat deatta iige ávkkástallan. Mánáin geat leat vuollel guhtta jagi galgá leat rávisolmmoš mielde aktivitehtaide. Vahágahttimat galget eastaduvvot.
2. Ustitvuohta ja loaktin
Mánáin lea vuoigatvuohta searvat valáštallan- ja gilvoaktivitehtaide gos lea láhččojuvvon dasa ahte sii doppe ovdánahttet ustitvuođaid ja solidaritehta.
3. Hálddašeapmi
Mánáin lea vuoigatvuohta vásihit hálddašeami ja oahppat máŋga iešguđetge máhtu. Sis galgá leat vejolašvuohta variašuvdnii, hárjehallamii ja ovttasdoaibmamii earáiguin.
4. Váikkuheapmi
Mánáin lea vuoigatvuohta muitalit iežas oaivila ja gullot. Sis galgá leat vejolašvuohta leat mielde plánet ja čađahit iežaset valáštallandoaimma ovttas hárjeheddjiiguin ja ovddasteddjiiguin.
5. Friddjavuohta válljet
Mánáin lea vuoigatvuohta válljet guđemuš valáštallama, man galle valáštallamiin háliidit leat mielde ja man ollu sii háliidit hárjehallat.
6. Gilvvut leat buohkaide
Mánáin lea vuoigatvuohta válljet háliiditgo searvat gilvvuide vai eai. Mánáin geat sirdet ovtta joavkkus nuppi jovkui seamma valáštallamis galgá leat vuoigatvuohta searvat gilvvuide ođđa joavkkus dalán go sirdin lea registrerejuvvon.
7. Mánáid premissain
Mánáin lea vuoigatvuohta searvat valáštallan- ja gilvoaktivitehtaide mat leat láhččojuvvon sin ahkái, fysalaš ovdáneapmái ja rávásmandássái. Valáštallansearvvit ja joavkkut galget ovttasbargat vai mánát ožžot koordinerejuvvon ja máŋggabealat valáštallanfálaldagaid iežaset lagasbirrasis.
8. Buohkat galget beassat searvat stoahkat
Buot mánáin lea vuoigatvuohta searvat valáštallamii beroškeahttá bearraša ruhtadilis ja áŋgiruššamis. Mánáin lea vuoigatvuohta leat fátmmasteaddji valáštallanbirrasis gos ii leat dávvir- ja gollodeatta.
Buohkaide geat leat mielde mánáidvaláštallamis galgá sihkarastot nu ollu variašuvdna go vejolaš ja vejolašvuođat máŋggabealat lihkadanvásihusaide.
