Lea dehálaš, ja mánáid beroštumis, ahte váhnemat čuovvulit mánáid go leat mielde valáštallansearvvis. Dan sáhttá dahkat máŋgga láhkai, sihke ruovttus ja valáštallansearvvis. Sáhttá leat ahte fuolaha ahte mánás leat dat dávvirat maid dárbbaša, sáhtostit sin kámppaide ja bearráigeahččat ahte bohtet rivttes áigái hárjehallamiidda. Dahje ahte vuolgá hárjeheaddjin, stivrralahttun dahje ahte bargá kioskkas go leat lágideamit. Dáinna lágiin beasat vásihit valáštallama ovttas mánáin ja leat mielde sin ovdáneamis valáštallamis, ja oaččut vejolašvuođa čatnat gaskavuođaid eará váhnemiiguin.
Mánáid- ja nuoraidvaláštallan Norggas stivrejuvvo joavkkuid bokte ja leat váhnemat geat dan jođihit. Valáštallan organiserejuvvo valáštallanservviid bokte mat leat čatnon Norgga Valáštallanlihttui (Norges Idrettsforbund) ja olympialaš ja paraolympialaš lávdegottiide ja valáštallandoaimmat lágiduvvojit eanaš áiggi earret skuvllaáiggi. Valáštallansearvi lea demokráhtalaš organisašuvdna ja leat váhnemat geat buori muddui dan jođihit. Sin motivašuvdna lea hábmet buriid bajásšaddandili mánáide ja nuoraide iežaset lagasbirrasis, ja eaktodáhtolažžan valáštallamis barggat don bálkká haga. Leat ollu iešguđetlágan doaimmat, earret eará hárjeheaddjin, stivrralahttun, ruhtadoallin, bargat kaféas go leat lágideamit, vuodjit čuoiganláhtu ja gáhkket. Dát doaimmat, sihke unnit ja stuorát, gohčoduvvojit veahkkálasbargun. Ovddasteaddjit galget doaimmahit iežaset váhnenovddasvástádusa maiddá valáštallamis, máná agi, dárbbuid ja beroštumiid vuođul. Ollu mánáin lea valáštallan astoáiggedoaibman, earáide addet eará doaimmat ilu nu mo korpsa, teáhter ja koarralávlun.
Ovddasteaddjin lea lunddolaš čuovvulit mánáid beroštumiid nu buori go vejolaš vuogi mielde. Fuolat ahte mánáin leat dávvirat maid dárbbašit, ja alege bala jearramis hárjeheaddjis jus leat eahpesihkkar maid mánná dárbbaša. Lea dehálaš ahte mánná boahtá rivttes ja šihttojuvvon áigái. Lea maiddá dehálaš addit dieđu hárjeheaddjái jus mánná ii boađe dahje jus maŋŋona hárjehallamii.
Fina áinnas hárjehallamis, geahča ahte du mánás lea suohtas ja deaivvat eará ovddasteddjiiguin. Lea maiddá dehálaš mánnái ahte boađát geahččat go son hárjehallá. Seamma guoská gilvalemiide/lágidemiide maidda searvi/joavku searvá. Go boađát geahččat du máná hárjehallama, de don dagat dan vai oainnát loaktágo du mánná ja ahte leago mihkkige masa du mánná dárbbaša doarjaga. Ovddasteaddjin lea deháleamos juogadit máná vásáhusaid ja aktiivvalaččat searvat su ovdáneapmái. Máná eallimis leat ollu dehálaš dáhpáhusat ja vásáhusat, ja ollu dáin sii vásihit astoáiggearenain
Valáštallan lea vuogas arena oahpásmuvvat eará ovddasteddjiiguin, ja doppe lea vejolaš háleštit hárjeheddjiin. Valáštallamis riegádit ustitvuođat ja searvevuohta beroškeahttá sohkabealis, agis ja ássanbáikkis. Dát guoská maiddá ovddasteddjiide. Jus lea áiddo boahtán Norgii sáhttá valáštallan leat oahppanarenan ovddasteddjiide gos oahppá giela ja viiddida fierpmádaga. Lea čájehuvvon ahte valáštallamis leat eanet positiivva váikkuhusat, earret eará leat ovdamearkkat das ahte muhttimat leat háhkan alcceseaset barggu go leat oassin dán fierpmádagas.
Lea dehálaš ahte joavkkus leat sihke máná ja du oktavuođadieđut. Namma, čujuhus, riegádandáhton, mobiilanummar ja e-poasta. Dán mii dahkat sihkkarastin dihte ahte sihke don ovddasteaddjin ja du mánná oažžu daid dieđuid maid dárbbašeahppi. Sáhttá leat ahte hárjehallamat šluhttejuvvojit, gilvvut sirdojuvvojit, čoahkkimat dahje mátkkit plánejuvvojit. Lea maiddá dehálaš ahte joavkkus leat dát dieđut go mánná šaddá miellahttun valáštallansearvvis, erenoamážit dáhkádusa dáfus.
Sáhtostallan aktivitehtaid oktavuođas
Go joavku galgá searvat aktivitehtaide eará báikkis, sáhtát jearrat eará ovddasteddjiin sáhttágo du mánná leat sin mielde jus dus alddát ii leat biila. Jus háliidat leat mielde, ja lea sadji, lea hui guoibmái jus don ge vuolggát fárrui. Ollu joavkkut/hárjehallanjoavkkut organiserejit oktasaš sáhtu mánáide aktivitehtaide mat leat eará báikkis. Jus dus leat jearaldagat dán hárrái dahje eará áššiid birra, sáhtát álo jearrat hárjeheaddjis dahje muhttin eará ovddasteaddjis.
Valáštallan dárbbaša du áŋgiruššama
Leat váhnemat ja eará áŋgiruššit geat eaktodáhtolaččat jođihit valáštallanservviid. Muhttimat háliidit leat hárjeheaddjin, earát ges sáhttet leat gulahallanváhnemin, ja earát fas sáhttet veahkehit hálddašit dávviriid, rusttegiid, ruhtadili ja organisašuvnna. Lea dábálaš ahte váhnemat fertejit veahkehit eaktodáhtolaččat vai mánáide lea buorre vejolašvuohta hárjehallat/searvat doaimmaide. Jus it sáhte searvat, lea dehálaš addit dieđu ja áinnas fállat veahkkin muhttin eará háve. Oktasaš veahkkálasbarggu bokte sihkkarastit ahte nu ollu go vejolaš mánát ja nuorat sáhttet searvat organiserejuvvon valáštallamii.
Máŋgga searvvis leat sierra hárjehallanrusttegat ja searvelanjat maid lea divrras áimmahuššat ja doaimmahit. Veahkkálasbargu dagaha maiddá ahte sáhttá vuolidit man ollu váhnemat fertejit máksit mánáid ovddas iežasoassin. Veahkkálasbarggu bokte oahpásmuvat earáiguin ja dovdu bargat oktasaš mihttu ovdii vásihuvvo dávjá hui mávssolažžan sidjiide geat servet. Olusat ožžot bistevaš ustitvuođaid valáštallama fierpmádagaid bokte. Sáhttet leat erohusat valáštallamiid ja joavkkuid gaskkas man ollu don sáhtát veahkehit, ja mii ferte dahkkot. Juohkelágan veahkki árvvusadnojuvvo.
